- JE FELSUMA VŮBEC ZVÍŘE PRO MĚ?
Felsuma (Phelsuma) je rod denních gekonů, vyskytujících se na Madagaskaru, dalších ostrovech v Indickém oceánu a malé části pevninské Afriky. Je známo přes 30 druhů a stále jsou nové objevovány. Většina z nich je s dodržením správných podmínek dobře chovatelných v teráriích. Jsou to pestře zbarvení živočichové s denní aktivitou a schopností šplhat po hladkých površích. V přírodě se vyskytují na okrajích lesů a křovinatých místech, existují větší či menší rozdíly v biotopových preferencích jednotlivých druhů. Většina ale žije na stromech nebo vyšších rostlinách a všechny druhy jsou teplomilné s areálem rozšíření v tropických oblastech.
Vhodnost felsumy madagaskarské a základní podmínky chovu.
Základní informace o felsumě madagaskarské.
Kniha o felsumě madagaskarské.
Webové informace o všech druzích felsum (německy).
Kniha o všech druzích felsum (v němčině).
Fotky felsum s komentáři.
- JAKÝ DRUH FELSUMY JE PRO MĚ VHODNÝ?
Prvním kritériem je prostor. Velké druhy (např. P. grandis, P. madagascariensis nebo P. standingi) potřebují mnohem větší terárium, které je i finančně náročnější na pořízení a provoz. Malé druhy jsou naopak rychlejší a manipulace s nimi je horší. Co se týká chovu, je u většiny druhů prakticky stejný (odpovídající popisu právě v odpovědích zde) až na několik málo výjimek. Těmi jsou jednak druhy z horských oblastí (z častěji chovaných druhů např. P. borbonica, P. cepediana, P. madagascariensis boehmei nebo vyloženě pozemní trávníkové druhy P. barbouri, P. pronki a P. malamakibo), které potřebují noční poklesy teplot na 15 – 18°C, často i níže. Dále pak druhy suchomilnější, kterým stačí vlhkost vzduchu 40-60% a tedy sušší terárium s pískem a suchomilnými rostlinami. Jsou to např. velká P. standingi nebo druhy P. breviceps, P. mutabilis a P. modesta. Specifická je P. guttata, která nepotřebuje příliš světla, ale má ráda vlhké a horké klima podrostu tropického pralesa (jediný druh žijící opravdu v pralese).
Weby s kvalitními informacemi z vlasních zkušeností chovatelů o těchto druzích:
Phelsuma grandis (felsuma madagaskarská)
Phelsuma madagascariensis
Phelsuma laticauda
Phelsuma nigristriata
Phelsuma klemmeri
Phelsuma nigristriata
Phelsuma quadriocellata
O dalších druzích si můžete přečíst na webu: http://daygecko.borec.cz nebo http://www.ig-phelsuma.de/
- JAK VYPADÁ VHODNÉ TERÁRIUM?
Felsumy jsou stromové druhy, tudíž je vhodné terárium vyšší než široké. Pro velké druhy, např. P. grandis nebo P. standingi jsou minimální rozměry terária pro pár felsum 40x40x80 cm (šířka x hloubka x výška), menší druhy (např. P. laticauda, P. lineata, P. quadriocellata, P. cepediana nebo P. ornata) potřebují aspoň 40x30x50 cm. Pro pár hodně malého, ale často chovaného druhu P. klemmeri stačí i rozměry 30x30x30 cm. Určitě je lepší skleněné terárium a podmínkou je dvojí větrání, ideálně vpředu a ve stropě, a vstup (trubka nebo otvor) pro zdroj tepla pro vyhřívání (otvor na protažení kabelu).
Stránky výrobce velmi kvalitních terárií.
- JAK MÁM TERÁRIUM ZAŘÍDIT?
Podmínky v teráriu pro běžně chované druhy by měly vypadat takto: teplota 25-27°C někde v rohu dále od zdroje světla, okolo 32-35°C pod zdrojem tepla a vlhkost vzduchu 60-80%. Ideální je tedy použít suchý nebo jen mírně vlhký substrát – do menších terárií hrubozrnný písek, do větších smíchaný písek s rašelinou v poměru 1:1. Substrátu stačí menší vrstva cca. 3 – 6 cm, felsumy jej k ničemu nepotřebují (nezahrabávají vejce). Nutností je množství předmětů ke šplhání, ideální jsou bambusy nebo větve ovocných stromů. Vhodné jsou i kusy kůry opřené o zadní stěnu, kam se felsuma může schovat, a používá je při svlékání. V teráriu by neměly chybět rostliny – jako úkryt můžou být použité umělé rostliny; živé rostliny, které pravidelně večer rosíme a zaléváme stejně jako pokojové rostliny (např. když měníme vodu v misce, zalijeme i rostliny), slouží jako zdroj vlhkosti, a také jako úkryt nebo místo pro snůšky. Důležitá je i miska na pití, stačí menší mistička, kam pravidelně dáváme čistou vodu. Misku je nutné čistit, protože felsumy do ní s oblibou kálejí. V teráriu jsou k ničemu úkryty na zemi (jeskyně pro plazy atd.), felsumy pod ně nelezou, topné kameny a jezírka s vodou, která mohou spíše uškodit (felsuma se může ve vodě utopit). Rovněž nejsou nutné mlhovače, vodopády a další vymoženosti podobného typu. Většinou platí, že jednodušší terárium je lepší.
Jak zařídit terárium pro P. grandis:
Odkaz 1
Odkaz 2
Odkaz 3
Ukázky terárií špičkových německých chovatelů felsum.
O lignocelu.
Návod na zařízení terárka pro P. klemmeri.
Výsledky měření zdrojů UV záření pro teraristiku.
- JAKÉ ROSTLINY JSOU VHODNÉ DO TERÁRIA PRO FELSUMY?
V první řadě, tak jako u jiných druhů živočichů, nejedovaté. Felsumy mají v oblibě hlavně druhy s tuhými listy, jako je Sansevieria, některé druhy rodu Dracaena a tuholisté bromélie, dále pak popínavé rostliny jako Scindapsus, Philodendron, Pothos a další. Všechny tyto rostliny dobře rostou v teráriích, na rozdíl od často doporučovaných kapradin. Do sušších terárií se hodí různé sukulenty vyššího vzrůstu, ale např. Sansevieria tam roste taky dobře. Zajímavostí je využití sukulentního pryšce Euphorbia stenoclada (pozor – je to jedovatá rostlina a jedovaté rostliny by se neměly v teráriích používat, hlavně u zvířat, která jsou částečně býložravá) v teráriu pro druh P. breviceps – tyto felsumy na něm žijí v přírodě. Rostlina není nutná pro chov felsum, ale vypadá to dobře 🙂
Jaké rostliny do terária.
Rostliny pro felsumu madagaskarskou.
- KDE NAKUPOVAT ZAŘÍZENÍ?
Terárium koupíte na teraristických burzách, určitě je vhodné vybrat terárium od zkušeného výrobce, a ne si ho nechat na zakázku slepit od místního sklenáře. . Bambusy a substrát mají v Hornbachu, teploměry, misky a umělé rostliny v prodejnách tera-potřeb. Kůry a větve lze sbírat v přírodě, omýt, nechat uschnout nebo ideálně nechat přejít horkem v troubě (likvidace plísní a choroboplodných zárodků). Na pití používám skleněné Petriho misky různých velikostí – mají výhodu, že jsou mělké a je dobře vidět, když je v nich voda znečištěná.
Termíny burz.
Seznam kvalitních zverimexů.
Kvalitní e-shop pro teraristiku se zaměřením na osvětlení.
Kvalitní e-shop i kamenná prodejna se zaměřením na teraristiku.
Jak ošetřit větve před umístěním do terária.
- JAKÉ JE VHODNÉ OSVĚTLENÍ?
Felsumy obvykle nepotřebují příliš silný zdroj UV světla. Podle většiny západoevropských chovatelů dokonce nepotřebují UV vůbec, pokud se dodrží správný přísun vitamínů. Na druhou stranu slabší UV zářivka (z těch dostupnějších např. ReptiGlo 2.0, rozhodně ne silnější) napomůže lepšímu vybarvení zvířat. Nesmí být ale přímo v teráriu, protože felsumy na ni rády lezou a mohou se popálit, což někdy vede až k úhynu zvířete. Jako zdroj světla je vhodná zářivka s bílým nebo denním světlem a jako zdroj tepla obyčejná žárovka. V malém teráriu (např. pro pár P. klemmeri) stačí úsporná žárovka, která vytvoří nějaké to teplo a dostatek světla, a zářivka nad terárium.
Osvětlení pro felsumu madagaskarskou.
- KDE KOUPIT ZVÍŘE?
Felsumy jsou zvířata citlivá na vitamíny a vápník, a proto je doporučuji kupovat pouze u chovatelů nebo na teraristických burzách. V prodejnách tato zvířata velmi trpí neodborným přístupem, a buď hynou, nebo mají doživotní následky špatné péče. Nejlepší je dojet si přímo k chovateli, klidně jen se podívat. Slušný chovatel každému rád ukáže svá zvířata a ochotně poradí s chovem.
Inzertní servery.
Termíny burz.
Seznam kvalitních zverimexů.
Přeprava zvířat.
Co je důležité při nákupu zvířete.
Jak to dopadá, když se o zvíře v prodejně špatně starají – odkaz1 a odkaz2.
- NA CO SI DÁT POZOR PŘI VÝBĚRU?
Chybějící nebo regenerovaný kousek ocásku či ojedinělá povrchová zranění týkající se jen kůže nejsou většinou na škodu, taková zranění má velké množství felsum jako důsledek vzájemné agresivity. Taktéž v přírodě má aspoň část ocasu znovu dorostlou téměř každá felsuma. Takovéto „chyby“ jen ubírají zvířeti na kráse, na kondici se obvykle výrazně neprojevují. Kupované zvíře by však mělo být čilé, pestře zbarvené (ne tmavé – ve stresovém zbarvení), mělo by být zvědavé a hbité. Trochu problém je s výběrem mladých některých hodně plachých druhů (P. inexpectata, P. cepediana, P. ornata a další), kde se i mláďata hned schovají. Pokud kupujete od chovatele, mělo by být zvíře na nějakém předmětu v teráriu nebo na jeho stěně, ne někde v koutě na zemi. Všimněte si také stavu terárií, je to vizitka každého chovatele. Kdo má tmavá, špatně osvětlená terária s plísní uvnitř nebo 15 felsum lezoucích po sobě v malém terárku, asi nebude ten ideální chovatel, od kterého je vhodné koupit mládě. Jakákoliv mokvající zranění, křivá záda, zalomený ocas nebo defekty tlamky jsou velmi nebezpečné a takový jedinec obvykle moc dlouho nepřežije a/nebo nebude vůbec vhodný do chovu.
Co je důležité při nákupu zvířete.
- POTŘEBUJI KE ZVÍŘETI NĚJAKÉ DOKLADY?
Všechny felsumy jsou součástí vyhlášky CITES II. To znamená, že se nesmí vyvážet z místa svého výskytu (jen čtyři druhy mají výjimku, která ale platí pouze pro oficiální vývozy). Chované felsumy se však nemusí registrovat ani evidovat, jako např. suchozemské želvy. Pokud však kupujete felsumu v zahraničí (např. na burze v Hammu), je prodávající povinen vám vystavit potvrzení o původu zvířete kvůli případné kontrole na hranicích. Vstupem do Schengenského prostoru sice pro nás kontroly odpadají, ale každý si raději potvrzení vezme.
Registrace CITES (u felsum není nutná).
- ZVYKNE SI NA KONTAKT?
V chovech rozšířená P. grandis a menší příbuzná P. madagascariensis jsou druhy, které si dobře zvyknou na kontakt s chovatelem. Většina jedinců především samčího pohlaví se nebojí ruky, je možné je i nechávat vylézt mimo terárium. Při příchodu chovatele k teráriu se neschovají, naopak se přijdou podívat, jestli chovatel nenese něco dobrého. Podobně lze naučit i některé jedince jiných druhů felsum, ale vždy u nich přetrvá vrozená plachost, např. pokud uděláte nenadálý rychlý pohyb, felsuma se lekne a uteče.
V žádném případě by se však felsumy neměly chytat a brát do ruky. Mají velmi jemnou, volnou kůži, kterou může nezkušená manipulace strhnout z těla zvířete. Chovatel by tedy měl s felsumami manipulovat pomocí průhledných krabiček, jen větší druhy nebo drobná mláďata je možné přenášet na ruce. Felsumy, zejména menší druhy, jsou navíc velice rychlé, a při manipulaci snadnou utečou. Některé z nich, např. P. inexpectata, při vyrušení velmi rychle neorientovaně běhají po teráriu, až se jim povede nějakou škvírou utéct.
Kontaktnost felsumy madagaskarské.
- SAMCE NEBO SAMICI, JEDNOTLIVCE, PÁR NEBO SKUPINU?
Záleží na tom, proč felsumy chcete. Pokud jako miláčka, který bude lízat přesnídávku z prstu, a občas s vámi podnikne nějaký „výlet“ mimo terárium, je vhodnější samec. Samice totiž po dospění začnou snášet neoplozená vejce, jsou častěji plaché nebo naopak agresivní, mnohdy uhynou na nějaké komplikace spojené se snášením vajec. Pokud chovatel chce felsumy v teráriu pozorovat nebo i odchovávat, je lepší chovat pár. Všechny felsumy žijí v přírodě buď na větších územích harémovým způsobem (samec má více samic, které si hlídá) nebo v párech. V teráriu funguje chov v páru u všech druhů, u některých je lepší je mít oddělené a jen je občas připouštět (P. serraticauda). Skupinový chov je možný jen málokdy a i u druhů, kde je doporučován, jsou s ním dobré i špatné zkušenosti (např. u P. klemmeri lze chovat pár v malém teráriu nebo velkou skupinu 1-2 samců a aspoň 6-10 samic ve velkém teráriu, vše mezi tím obvykle nefunguje). Důvodem je vzájemná agresivita jedinců stejného pohlaví.
Diskuse o chovu P. klemmeri ve skupince.
Článek o společném chovu více druhů felsum.
- JAK POZNÁM POHLAVÍ?
Samci mají na rozdíl od samic femorální póry v jedné řadě šupin na stehnech. Šupiny mají na první pohled otvory, z nichž vylučují samci v podobě drobných mazlavých kousků sekret, kterým si značí teritorium. Samice mají tyto šupiny bez otvorů. U samců většiny druhů jsou ještě dobře zřetelné hemipenisové zduřeniny za kořenem ocasu. Kromě toho mají samci štíhlejší tělo, větší a špičatější hlavu, a často i silnější kořen ocasu. Rovněž endolymfatické (vápníkové) kapsy za hlavou jsou u samců slaběji vyvinuté než u samic. U mláďat lze pohlaví určit velmi špatně. Mláďata velmi malých druhů mají vidět zárodky hemipenisů u kořene ocasu, což však pozná jen zkušený chovatel. Výše zmíněné pohlavní rozdíly jsou u většiny druhů patrné od zhruba 4 – 7 měsíců věku mláděte. U některých druhů (např. robustní P. breviceps) se však pohlaví těžko určuje i u ročních zvířat.
Určení pohlaví mladých felsum madagaskarských.
Fórum o určení pohlaví felsum s fotkami.
- CO MUSÍM UDĚLAT, ABYCH SE DOČKAL ODCHOVU?
Mít pár společně v teráriu. Většina druhů felsum je pohlavně dospělá ve věku 8 – 12 měsíců. Připouštíme trochu později, v 10 – 18 měsících věku, přičemž platí, že u větších druhů připouštíme později. Lepší je připouštět samici k samci. Pokud se samec se samicí dobře snáší, dojde brzy k páření. To ani nemusíme pozorovat, probíhá většinou skrytě a trvá jen několik minut. Samice pak začne tloustnout a na spodu břicha má dobře (u menších druhů, kde doslova prosvítají, např. P. klemmeri) nebo hůře (u většich a robustních druhů) patrná vajíčka. Ke snůšce dochází obvykle 3 – 4 týdny po páření. Samice je neklidná, odmítá potravu, a běhá po celém teráriu. Ve snůšce jsou obvykle 2 vejce (méně často 1, výjimečně 3), která samice klade často slepená k sobě. Většinou používá polodutiny nebo dutiny jako duté bambusy, štěrbiny v kůře nebo úžlabí listů bromélií nebo tchýnina jazyku. Řada samic ráda pokládá vejce na zem, ale vždy pod nějaký předmět. Po nakladení vajec se samice obvykle vyhřívá pod žárovkou a je mnohem hubenější než před.
Jak se sestavuje pár.
Odchov felsum.
Odchov felsum.
- CO S VAJÍČKY?
Dospělci ohrožují vylíhlá mláďata (výjimkou jsou druhy P. klemmeri a P. standingi, u kterých lze mladé líhnout v teráriu s dospělými), proto musíme zajistit líhnutí mimo terárium. Felsumy vejce buď pokládají, nebo lepí, záleží na druhu. Z běžně chovaných druhů lepí vejce např. P. ornata, P. cepediana nebo P. modesta. V prvním případě (pokud vejce nelepí) je opatrně vyjmeme (nejlépe měkkou pinzetou) a přemístíme do průhledné krabičky s vermikulitem. Krabičku si připravíme předem – uděláme několik drobných otvorů (stačí špendlíkem) do víka a do postranních stěn. Stačí 2 cm vysoká vrstva vermikulitu a je ho třeba navlhčit, nesmí být ale úplně mokrý. Vejce nesmíme během inkubace otáčet, došlo by k poškození zárodků. Mláďata většiny druhů se líhnou při teplotách okolo 27°C po 50 – 70 dnech. U druhů, které vejce lepí, nelze přilepená vejce mechanicky odstranit z podkladu. Je tedy možné vejce přenést do inkubátoru i s předmětem, na který jsou nakladena (dutý bambus, kus listu rostliny atd.). Někteří chovatelé vkládají do dutých bambusů kusy papíru nebo vnitřek zalijí parafínem, aby bylo možné pak vejce vyndat. Pokud felsuma naklade vejce na sklo terária, přikryjeme je malým kelímkem, do kterého umístíme navlhčený ubrousek. Líhnutí musíme sledovat a mláďata pak i s kelímkem přenést mimo terárium.
Odchov felsum.
Inkubace vajec a odchov mláďat.
- CO S MLÁĎATY?
Mláďata většiny druhů odchováváme v menších teráriích či plastových boxech zařízených podobně jako terária dospělých. Asi 3 dny po vylíhnutí začnou žrát drobný hmyz, např. mikrocvrčky nebo octomilky. Pokud nechtějí žrát, můžeme jim dát trochu přesnídávky nebo medu, což je k žraní stimuluje. Důležité je rosení ubikace vodou, během prvního měsíce minimálně 2x denně. U většiny druhů lze odchovávat mláďata v prvních týdnech jednotlivě, později je však kvůli vzájemné agresivitě mláďat nutný jednotlivý odchov. Tuto agresivitu můžeme u stejně velkých druhů zmírnit až eliminovat chovem různě zbarvených mláďat pohromadě – např. hnědé P. modesta či žluto-modré P. klemmeri společně se zelenými mláďaty jiných podobně velkých felsum.
Inkubace vajec a odchov mláďat.
- JAK OVLIVNIT TEPLOTOU INKUBACE POMĚR POHLAVÍ?
Felsumy mají tzv. teplotně závislé určení pohlaví, tj. pohlaví vylíhlého mláděte závisí na teplotě, při které se vyvíjelo ve vajíčku. Proto můžeme ovlivnit pohlaví vylíhlých mláďat změnami teploty v inkubátoru. Bohužel, není to tak jednoduché, jak se zdá. Navíc jsou velké rozdíly mezi druhy a u řady druhů dosud vůbec nevíme, jak ovlivňuje teplota inkubace pohlaví zárodků ve vajíčkách. Jen u mála druhů je to ale striktní, např. u druhů P. guimbeaui, P. cepediana nebo P. ornata. Při teplotách okolo 27°C se líhnou jen samice, při 32°C se líhnou jen samci. U většiny druhů se však mění jen poměr pohlaví, ale líhnou se obě. Nemůžeme tedy přesně stanovit, které pohlaví se nám vylíhne, pouze zvýšit pravděpodobnost jeho vylíhnutí. Takhle je to třeba u druhů P. nigristriata nebo P. klemmeri. Celá věc má ještě jedno úskalí – mláďata vylíhlá při vyšších inkubačních teplotách bývají často slabší a neduživější než ta, která se vylíhnou při nízkých teplotách, a je u nich větší úmrtnost v prvních dnech života.
- ČÍM A JAK ČASTO KRMIT?
Felsumy se v přírodě živí hmyzem a dalšími členovci. Ideální je tedy v létě krmit hmyzem z přírody, po zbytek roku cvrčky. Můžeme doplnit i mouchami, rybenkami, občas čerstvě svlečenými moučnými červy, u větších druhů i některými druhy švábů a nymfami sarančat. Mláďata krmíme jednou za dva dny (pouze u mláďat hodně malých druhů krmíme první měsíc každý den), dospělce 2-3x týdně. Potrava by neměla být větší než hlavička zvířete. Pro každé zvíře stačí 2-6 ks krmného hmyzu, v závislosti na velikosti. V žádném případě nenecháváme felsumám v teráriu déle běhat větší množství cvrčků, je to pro ně stresující. Kromě hmyzu mají felsumy rády i ovocné šťávy. V teráriu tak přijímají ovoce (banán, meloun, mango, hroznové víno), med nebo dětské přesnídávky. Nejvhodnější jsou přesnídávky, do kterých můžeme zamíchat vitamínové a minerální přípravky.
- JAKÉ POUŽÍVAT VITAMÍNY A MINERÁLY?
Felsumy potřebují dostatečné množství vitamínů a minerálů, což je důležité zvláště pro mláďata a samice. Vhodná je většina vitamínových a minerálních přípravků, přičemž nejlepší jsou ty průmyslově používané – Roboran H pro slepice, Plastin a Nutrimix. Pokud nepoužíváme v chovu UVB záření, je nutné felsumám dodat tekuté vitamíny A a D3, nejlépe prostřednictvím přípravku Hydrovite AD3, který koupíme v lékárně. Ve vitamínech obalujeme krmný hmyz (cvrčky do lahvičky, trochu Roboranu a protřepeme) a přidáváme je do přesnídávky, tekuté vitamíny můžeme přidat do vody v rozprašovači. Hydrovite AD3 se dávkuje v malém množství – jedna malá kapka (obtisk namočené špejle) do 1 čajové lžičky přesnídávky, případně 1 kapka do 1 litru vody v rozprašovači. Je nutné dodržet jen takto slabé dávkování, protože předávkování vitamínem D má fatální následky! Hmyz z přírody ve vitamínových přípravcích neobalujeme. Nikdy nepodáváme felsumám samotné vitamíny!
Několik vláken o felsumách, které dostávaly málo vitamínů:
Odkaz 1
Odkaz 2
Odkaz 3
Odkaz 4
Odkaz 5
- JAK DÁVAT FELSUMÁM VODU NA PITÍ?
Felsumy v přírodě pijí kapky dešťové vody. V teráriu je možné tuto situaci nasimulovat mlhovačem nebo rosením. Pokud porosíme vodou z rozprašovače předměty (zejména rostliny) v teráriu, felsumy budou tuto vodu olizovat. Je však vhodné už malým mláďatům dávat do terária misku s vodou (nejprve třeba víčka od PET láhví), brzy se naučí pít z misky a dojdou se napít, kdykoliv mají žízeň. Do vody můžeme přidat i některé vitamíny a minerály – jednou za čas (1-2 měsíce) na špičku špejle jodidu draselného nebo jiného zdroje jódu do litru vody v rozprašovači a/nebo kapku Hydrovite AD3 (pozor na předávkování, viz výše).
- JAK ČASTO SE SVLÉKÁ?
Felsumy se svlékají jednou za 3 – 5 týdnů, mláďata někdy častěji. Těsně před svlekem je felsuma obvykle bělavě zbarvená, jak se stará kůže začíná oddělovat od nové. Svlékání začíná ohrnutím kůže na špičce čenichu, některé felsumy začínají svlek tak, že si odrbou záda. Pak si tlamkou sundají kůži z celého těla. Svlečené kusy kůže sežerou, pouze pokud větší kus odpadne, nechají ho ležet v teráriu.
- PROČ SE ŠPATNĚ SVLÉKÁ?
Za vhodných podmínek se felsuma svleče naprosto bez problémů během několika minut. Pokud jsou podmínky dobré a felsuma má nějaká nezahojená zranění (např. pokousání od jiné felsumy, zahojená odřenina), zůstanou jí na těle sice kusy staré kůže, ale během několika dní si je sama odstraní. Pokud se však svleče jen částečně (na některých místech ano, jinde ne), je něco v nepořádku. Nejčastější příčinou špatného svlékání je příliš vysoká vlhkost v teráriu, řada chovatelů totiž s informací, že felsumy jsou tropické, naloží tak, že jim vytvoří v teráriu stoprocentní vlhkost a podnebí jak v kompostéru. Je tedy nutné felsumu přendat jinam a substrát nahradit novým, suchým. Ideální vlhkost v teráriu je pro většinu druhů někde mezi 60-80%, v žádném případě 100%! Někdy můžou felsumy špatným svlekem reagovat i na přílišné sucho nebo razantní změnu podmínek. To bývá časté při nákupu nového jedince nebo při jarním oteplení, kdy začne být v teráriu moc horko a sucho. Každopádně je nutné, aby si felsuma svlékla prsty na nohách a hlavu. Pokud jí zlepšíte podmínky, příště už se svlékne už dobře.
- MŮŽU FELSUMĚ SE SVLÉKÁNÍM POMOCI?
V některých případech je to dokonce nutné. Pokud se felsuma nedokáže během několika hodin sama svléknout nebo dosvléknout, nebo se zamotá do částečně svlečené kůže, je vhodné zvíře odchytit, přendat do misky s vlažnou vodou (jen 0,5 – 1 cm, aby se felsuma neutopila), nesvlečená místa chvíli namočit, a pak dosvléknout měkkou pinzetou. Důležité je, aby měla svlečenou hlavu a volné nohy, jednotlivé lamely na prstech si už dosvlékne sama.
Špatný svlek felsumy madagaskarské.
- PROČ NEŽERE?
Jedna z nejčastějších otázek, odpověď ale není jednoduchá. Jedna možnost je, že je felsuma přežraná. Felsumy sežerou jen tolik, kolik samy potřebují, a tak při příliš velkých krmných dávkách zbyde hodně cvrčků běhat v teráriu. Ti pak můžou felsumu rušit např. když spí, a felsuma pak může přestat cvrčky žrát úplně. Dalšími možnostmi jsou parazitace (u importovaných zvířat), felsuma může být před svlékáním nebo před snůškou, anebo má špatné podmínky – málo světla, chladno nebo moc horko, moc vlhko nebo moc sucho. Některé felsumy zvláště během zimy na čas odmítají cvrčky, což není nic neobvyklého. Pokud felsuma nechce cvrčky, ale žere přesnídávku, je všechno v pořádku a brzy začne zase cvrčky žrát. Pokud nechce i přesnídávku, je opravdu něco v nepořádku.
- PROČ ZVRACÍ?
Felsumy zvrací ve dvou případech – pokud se přežerou ovoce nebo přesnídávky (většina jedinců tuto potravu miluje, a tak se dokážou doslova přecpat), a někdy pokud sežerou hodně sklerotizovaný, velký hmyz. Zvracení však obvykle nemá žádné následky. Pokud felsuma zvrací a pak nechce přijímat potravu (třeba druhý den), má v teráriu moc chladno. Můžete jí zvýšit teplotu v teráriu o 2-3°C, poskytnout lokální zdroj tepla, anebo může být příčinou to, že ji krmíte večer těsně před zhasnutím světel. Ideální čas na krmení felsum je dopoledne nebo okolo poledne.
- PROČ MÁ FLEKY NA KŮŽI?
Pokud se objeví fleky na kůži, je to většinou ze dvou příčin. První jsou oděrky – např. když se jedinec pokouší vlézt do úzkého dutého bambusu. Ty, pokud nejsou do krve, nevadí, ale je nutné předejít dalšímu odření odstraněním předmětu, do kterého se felsuma snaží napasovat. Podobné oděrky můžou vzniknout při pokousání jinou felsumou. Pokud jsou jen povrchové, obvykle se rychle zahojí. Druhou možností je popálení. Do terária s felsumami nepatří zdroje UVB záření, protože felsumy rády lezou do jejich blízkosti nebo přímo na ně a mohou si spálit kůži. Takové popáleniny mohou vést až ke smrti zvířete. Ještě je jedna možnost – tmavé skvrny na kůži můžou věstit onemocnění vnitřních orgánů (ledviny, játra) a brzkou smrt zvířete.
- PROČ SE DOBÝVÁ Z TERÁRIA?
Felsumy jsou zvědavá zvířátka a rády objevují nové věci. Pokud felsumu umístíte do nového terária, bude jej celé prozkoumávat a snažit se dostat i na předměty mimo terárium. To není nic neobvyklého. V některých případech (zejména při skupinovém chovu) se některé ze zvířat téměř neustále zdržuje na předním skle terária. Sedí tam i při krmení a o potravu nejeví zájem, často je tmavě stresově vybarvené. Takové zvíře bylo vyhnáno ostatními obyvateli terária a je nutné jej oddělit jinam. Pokud se jedná třeba o samce nebo samici chovného páru, pomůže zvíře na několik týdnů až měsíců oddělit, a pak jej tam znovu pustit. Pokud zase skončí na předním skle, může pomoci terárium přestavit, a druhého jedince (dominantního) na nějaký čas oddělit.
Soužití felsum madagaskarských.
- PROČ JE POŘÁD SCHOVANÁ?
Některé druhy felsum jsou hodně plaché a po přemístění do nového terária se téměř neukážou. Pokud zůstanete nehybně sedět 2-3 m od terária, zvíře určitě vyleze a uvidíte jej. Po nějakém čase se felsumy přestanou bát a začnou být zvědavé. Pokud zvíře neustále sedí někde v koutě, může být v teráriu moc horko. Zkuste trochu po kontrole stávajícího stavusnížit teplotu. Pokud jsou v teráriu dvě zvířata a jedno z nich je pořád zalezlé, může být důvodem přílišná dominance jednoho z nich.
- FELSUMA MI UTEKLA, KDE A JAK JI MÁM HLEDAT?
Odchytit uprchlou felsumu je zvláště v případě malých rychlých druhů velmi obtížné. Felsuma si obvykle najde nějaký úkryt, kde se schová a začne prozkoumávat místnost až poté, kdy je absolutní klid. Pokud nevíte, kde se zvíře nachází, je vhodné nechat místnost aspoň půl hodiny zavřenou a pak do ní opatrně vejít. Felsuma často vyleze na stěnu, kde ji pomocí krabičky chytíte. V jiném případě je pak nutné prozkoumat zařízení místnosti. Felsumy jsou mistry v ukrývání, a často před vámi utíkají přesně tak, abyste je neviděli. Důležité je tedy hlavně předejít útěku 🙂
Jak chytit uprchlou felsumu.
Jednoduché zařízení na odchyt uprchlé felsumy.
- PROČ MÁ KŘIVÝ OCAS (PÁTEŘ)?
Felsuma dlouhodobě trpí nedostatkem vápníku. Nebylo dodržené správné dávkování vitamínů. Podáváním zvýšených dávek vitamínů lze někdy zvířeti výrazně pomoci.
Felsumy, které nedostávaly vitamíny:
Odkaz 1
Odkaz 2
- PROČ MÁ STÁLE OTEVŘENOU TLAMIČKU
Felsumy mají tlamku zavřenou, otevřená tlamka svědčí o velmi špatném stavu zvířete. Některá zvířata, zejména ta koupená ve zverimexech, mají jako by ohnutou spodní čelist směrem dolů. To je důsledek špatného zásobení nebo naprosté absence vitamínů ve stravě zvířete. Takové zvíře není schopné přijímat potravu a je nutné jej utratit.
Felsuma ze zverimexu v opravdu špatném stavu.
- PROČ MOJE FELZUMA NELEZE PO SKLE?
Nejčastějšími příčinami bývá přílišné vlhko v teráriu, kdy voda kondenzuje na předmětech, a slepuje felsumě chloupky lamely na prstech. Zvířeti se na prsty nalepují i částečky substrátu, a tak není schopné lézt po skle. Je nutné snížit vlhkost v teráriu, nerosit na stěny terária, ale na rostliny, v krajním případě vyměnit substrát. Pokud je felsuma jinak v pořádku, začne obvykle brzy zase běhat po skle. Druhou příčinou je křivice čili špatný nárůst oporné struktury těla. Felsuma má špatně rostlou páteř, končetiny atd., a tak není schopna lézt po skle. Vyššími dávkami vápníku (v podobě např. drcených skořápek v misce v teráriu) lze slabší formy křivice časem vyléčit, v tomto případě se jedná o horší formu, s níž pomoci nelze.
Křivice u felsum z nedostatku vitamínů:
Odkaz 1
Odkaz 2
- FELZUMA PUSTILA PŘI ODCHYTU OCÁSEK. CO MÁM DĚLAT?
Nic. Rána se brzy zacelí a ocásek doroste. Pokud by konec ocásku začal černat a mokvat, je vhodné přesunout felsumu do suššího terária a černý kus ocásku jí odseknout skalpelem nebo žiletkou. Pozor – regenerované části ocasu bývají taky často tmavé, ale vždy jsou pokryty zdravou kůží. U felsum funguje regenerace jako u ještěrek, ocas doroste téměř do původní délky.
- FELZUMA SI PŘI ODCHYTU STRHLA KŮŽI. CO MÁM DĚLAT?
Platí to samé jako u předchozího – pokud nemá krvavé šrámy, kůže se jí zacelí. Felsumí kůže je na to přizpůsobená, protože při námluvách často dojde ke kousnutím, jejichž následkem jsou podobné šrámy. Pokud má felsuma strženou větší část kůže (např. přes celá záda), je nutné vyhledat veterináře – specialistu na plazy.
- MOJE FELZUMA MÁ ZA KRKEM BOULE. CO S TÍM?
Zřejmě jsou to endolymfatické (vápníkové) kapsy, které jsou hodně vyvinuté u samic, méně u samců. Pokud nejsou vyloženě obrovské a nevisí na tenčích poutkách, je všechno v pořádku. Jsou to orgány se zásobárnou vápníku na vajíčka. Během období rozmnožování samice zásoby rychle spotřebuje.
- SAMCOVI / SAMICI U KLOAKY VISÍ KUS MASA. CO TO JE?
U samce se jedná o část hemipenisů – kopulačního orgánu. Felsumy se asi před chvílí pářily. Samec si po páření hemipenisy jazykem dokáže zpátky zastrčit. Pokud se mu to do hodiny nepovede, je nutné okamžitě vyhledat pomoc veterináře – specialisty na plazy. U samic může být vyhřezlá kloaka. Zde je také nutné se obrátit na veterináře. Pokud je kus masa visící z kloaky samice již černý a suchý, je nutné felsumu utratit, už jí nelze pomoci.
- PROČ JE HUBENÁ, I KDYŽ ŽERE
U felsum tato situace většinou moc nehrozí. Hubené jsou samice po vykladení nebo parazitovaní jedinci. Pokud je tedy felsuma hubená, i když žere, je vhodné udělat rozbor trusu.
- PROČ JE APATICKÁ
Něco je špatně – apatie je reakce na stres. Může to být teplota, vlhkost, potyčky s druhou felsumou v terárku, dlouhodobě špatná výživa, prostě cokoliv. Zkuste změřit teplotu a vlhkost v teráriu.
- PROČ UMŘELA?
Felsumy se dožívají 6 – 12 let v průměru, přičemž platí, že vyššího věku se dožívají samci a větší druhy. Některé velké druhy (např. P. standingi) se běžně dožívají i více než 20 let, malé druhy jako P. klemmeri žijí 5 – 8 let. Kromě úhynu věkem je možná smrt z různých příčin, podobně jako je tomu třeba u lidí. Pokud felsuma uhynula náhle bez zjevných příčin, mohlo se jednat o selhání některého orgánu nebo nadměrnou parazitovanost kokcidiemi (ty mají skoro všechny felsumy v chovech a při snížení imunity jedince z důvodu stresu – moc horko, moc vlhko, potyčky s jinými felsumami – se mohou přemnožit a způsobit až smrt zvířete). U samic se občas objeví zadržení snůšky (samice není schopná vyklást vejce) a vyhřeznutí kloaky. Častým důvodem úhynu je také postupné chřadnutí submisivního zvířete, utlačovaného jiným. Někdy se to příliš neprojevuje navenek a zvíře najednou uhyne.
Boguschak
Reklama:
